Rozhovor s Králem Slunce, 8. část z 12

Obvykle jen pozdravím, když vidím Měsíc a Slunce, pošlu Jim vzdušné polibky a od srdce Jim posílám svou lásku, ale nehovořili jsme spolu. Tentokrát ano, a tak o Nich víme trochu víc a já to s vámi sdílím, protože mnoho z vás je zvědavých, co je v Slunci a co v Měsíci.

No, prosím, nesnažte se vejít do Slunce. Zaprvé, váš přístroj, cokoli, s čím poletíte, shoří… ani ne na prach; bude kompletně neviditelný. Takže to nezkoušejte. Všichni, kdo máte špičkové technologie a vědecké znalosti a to všechno, nepokoušejte se projít vnější vrstvou Slunce, protože je příliš horká. Všechno shoří na méně než prach.

A také, i když jí projdete, nedokážete se dostat dovnitř, protože mají velmi zabezpečený systém. Stejně jako Měsíc, i Slunce má bezpečnostní systém, aby se vyhnulo setkání s bytostmi, které jsou pro ně narušením. Narušení neznamená, že tam musí přijít a střílet na ně nebo vhodit granát nebo něco podobného. Narušení pochází z energie jednotlivců.

Někteří jsou velmi rušiví. Ať už tedy dělají cokoli, se záměrem nebo bez záměru, budou rušit váš klid. Och, já mám tyhle lidi, já znám všechny tyhle lidi. Někteří z nich, nebo mnozí z nich jsou moji takzvaní zasvěcení. Je velmi těžké je změnit. Oni se takoví narodili. A i když praktikují a tak dále, jejich světský charakter se nedá dost dobře změnit, zvláště pokud jsou z nižší úrovně. Pokud je požádáte, aby koupili to, určitě koupí tamto, opak toho, co vy chcete. A pak se s nimi musíte hádat tak dlouho, dokud opravdu nejdou nakupovat, jestli to půjdou nakoupit tak, jak chcete vy, něco takového.

Nebo když vám něco uvaří – dneska uvaří dobře, zítra uvaří jenom napůl. A další den to uvaří příliš slané. Den poté, to uvaří příliš sladké nebo nevýrazné, cokoli. Prostě udělají cokoli, jen abyste byli nespokojení. I když už jste jim řekli, ať koupí to, to, to, oni to ale neudělají. Koupí špatnou věc, abyste se nejprve rozčílili. A možná, že když se s nimi domluvíte, a řeknete jim, aby koupili něco jiného, možná po dlouhé, dlouhé době konečně koupí tu správnou věc. Nebo musíte nejdřív všechno najít a říct mu: „Tohle, ne tamto,“ pak vám to konečně on nebo ona koupí. Takže Slunci ani Měsíci nemůžete vyčítat, že lidi nenechají jít dovnitř. Pravděpodobně by (lidé) vešli dovnitř a snažili se tam něco udělat nebo něco postavit, a vyhodili by Měsíc nebo by vyhodili Slunce do povětří svou neopatrností nebo nedostatkem svých vědeckých znalostí. To je ten problém.

Není to tak, že lidé ze Slunce a Měsíce nejsou přátelští. Oni jsou výjimečně přátelští a milující a laskaví, velkorysí, ale znáte lidi, že? Ne všichni lidé jsou laskaví a snadno se s nimi jedná. Takže vidíte, že třeba jen manžel a manželka se často musí hádat. Děti a rodiče – děti musí být často bity, aby se učily. A ne vždy je to chyba dětí. Rodiče také, mají temperament, nebo mají těžkou práci a přijdou domů, nebo si myslí, že děti něco udělaly špatně, tak je prostě zbijí. Jako boxovací pytel; velmi hrozné.

Takže já už jsem mnohokrát říkala, že s dětmi se musí jednat laskavě, protože jsou to děti – ony vám neumějí vysvětlit, proč udělaly tohle, proč udělaly tamto. Nebo je dům příliš malý a s příliš mnoha dětmi, a ony se cítí uvězněné a svoji energii nemohou úplně vydat. Takže se mohou chovat nepříliš mírumilovně.

Ale jsou to jen děti. Musíte je nechat, aby vám řekly, proč to udělaly. Nebo jim třeba vypněte jejich telefon na jeden den nebo tak něco. Nebo jim dnes nedovolte sledovat televizi, pokud se nechovají dobře. Až jim to řeknete, naučíte je to, ukážete jim důsledek dobrého nebo špatného chování. Ale nebijte je, jsou tak něžné, velmi malé. A vy jste dospělí, když se zlobíte, použijete veškerou svou sílu. A někdy byste mohli děti zabít, a celý váš život byste toho litovali. Jsou velmi něžné, velmi malé, ještě ani neví, jak to vysvětlit. Prostě to neumějí, a když je vyděsíte, je to ještě horší, nenajdou slova, aby něco řekly. Budou příliš vyděšené, a nikdo jiný jim to nepomůže vysvětlit, a nikdo je neochrání.

Jsou to vaše děti. Máte nad nimi plnou moc, plnou autoritu. Tak o tom přemýšlejte, než je uhodíte, protože jste dospělí. I když se dva dospělí perou, mlátí se, stejně si ublíží, a to nemluvím o dítěti, které se neumí bránit. A když vy sami, velcí, silní, prostě zmlátíte dítě, co myslíte že se mu stane? A někdy ho zmlátíte tak silně, že spadne na zem, uhodí se, poškodí si mozek, a to může přetrvat celý život. A pak jim budete vyčítat, že jsou hloupí nebo že nemají úspěch ve škole a tak.

Kdykoli na tohle všechno pomyslím, och můj Bože, je mi u srdce tak, tak temně, tak zle. Takže prosím, jen tak mimochodem, připomínám vám to: Než uhodíte dítě, poklekněte, pomodlete se nejdřív k Bohu, zda to smíte, nebo nesmíte udělat. Pak se aspoň trochu uklidníte, ne je takhle bít v okamžiku hněvu. Prosím, pro Boha, milujte děti, učte je trpělivě, laskavě.

Nikdy dítě nebijte. Ani vy a vaše žena nebo váš manžel jste si někdy nedokázali jasně vysvětlit své pocity nebo logiku toho, co se stalo, a to nemluvím o malých dětech. Jsou tak něžné, tak křehké. Bůh vám dal dítě, musíte si ho nebo jí vážit. Nikdy nevíte, co z něho nebo z ní vyroste. Možná druhý Einstein, další Marie Curie, nebo dokonce Světec, nebo dokonce vtělení Ježíše Krista.

Ježíš Kristus se také narodil do fyzického těla, ale teď už víte, Kdo to je. Je to Syn Boží. Sestoupil na tento fyzický, strašný svět, aby zachránil některé ze zoufalých duší. A pokud Mu nevěříte, měli byste Ho nechat na pokoji. Nikomu neublížil. Proč s Ním takto krutě zacházet? Takže je to podobné jako s dětmi. A i kdyby to nebyl reinkarnovaný Ježíš, má v sobě Boha. A i když z něho nebude žádná slavná osobnost, když ho budete dobře učit, a budete k němu laskaví, bude se tak chovat.

Takže když dítě uhodíte, znamená to, že jste nebyli dobře vychováni. Takže své dítě nemůžete ani učit, natož abyste si dovolili mu nebo jí ublížit. Pokud jste to udělali, musíte se kát, a už nikdy se dítěte nedotknout. Můžete ho učit jinými způsoby. Možná ho nechte být v pokoji samotné 10 minut, 20 minut – ne příliš dlouho, ne déle, protože je to dítě, a bude se nudit nebo bude frustrované nebo vystrašené nebo se bude cítit odmítnuté. A mnoho věcí, které děláte, pokud neznáte příčinu nebo je nezvládnete dobře, psychologický efekt je ovlivní na celý jejich život. A může se stát, že nebudou normálně vyrůstat, nebudou důvěřovat lidem, nebudou důvěřovat učení ostatních učitelů mimo domov.

Protože si mohou myslet: „Moji rodiče, ti, kterým jsem nejvíc věřil, které jsem nejvíc miloval, mě takhle zbili, jak bych mohl věřit lidem zvenčí?“ A když se ožení, vdají, mohou mít všechny ty rány, jizvy ve svém srdci, ve své psychice, a pak nebudou šťastní. Pokud jste rodič, chcete, aby vaše děti byly šťastné, tak se k nim chovejte hezky, važte si jich jako boha, jako anděla, protože když se narodily, byly takové. Stále mohou kontaktovat Boha, zatímco vy jste to všechno už zapomněli.

No, většina rodičů se ke svým dětem chová hezky, a to mě těší. Ale ostatní rodiče, prosím, dávejte si pozor, jak se ke svému dítěti chováte. Bůh vám ho nebo ji dává. Musíte si jich vážit, respektovat je, a nezacházet s nimi hrubě, svým hněvem, svýma rukama, ať už vás cokoli takhle rozzlobí. Vaše práce může být těžká, váš den může být velmi rušivý, ale nemůžete to přenášet na své dítě. A i když nevycházíte dobře s vaším partnerem, vaší manželkou nebo vaším manželem, nemůžete to svalovat na dítě.

Musíte se k nim chovat tak, jak chcete, aby se chovali k vám, zvláště když jsou tak něžné, tak malé, tak bezmocné. Koho mohou volat o pomoc? S kým mohou mluvit? Když s nimi budete zacházet tak jako s boxovacím pytlem, kdo jim může pomoci? Kdo je vůbec může ochránit? Proto mnoho dětí odešlo z domova a uteklo pryč, a dostalo se do velkých, velkých problémů a do ještě brutálnějšího zacházení. Tak se nad tím zamyslete. Napište si to do vašeho deníčku, všude si to vylepte, řekněte si: „Nedotýkat se“, a pak pochopíte, koho se nedotýkat. Nebo si napište: „Být jemní. Modlit se k Bohu.“ Modlete se předtím; kdykoli chcete uhodit své dítě, poklekněte a nejdřív se pomodlete. Ano? Děkuji vám, že se k dětem chováte tak, jak chcete, aby se chovali k vám, kdybyste byl dítě. Ježíš řekl: „Nechte děti přijít ke mně, protože jejich je Boží království.“

Nyní si řekneme něco víc, trochu víc o Měsíci. Měsíc od nás tak trochu utíká. Dobrá, ne tak přehnaně utíká, ale vzdaluje se od nás už dlouhou dobu. Ptala jsem se jich, proč od nás tak trochu odlétají. Odpověděli: „Protože energie této planety je příliš výbušná, příliš nepřátelská, příliš násilná, příliš brutální. Takže se neshoduje s energií Měsíce.“ Takže jsme to my kdo je odstrkuje, ne že by oni před námi utíkali.

Třetí úroveň na Měsíci není stejná jako Třetí úroveň lidí. Když jste člověk a dosáhnete Třetí úrovně, pak zůstanete uvnitř Tří světů, Tři světy pak budou jednoho dne zničeny. Pokud neexistuje žádná jiná lepší energie, kterou vytvoříte, pak budou Tři světy zničeny, protože jsou stále nízké. A stále je nějakým způsobem určité procento fyzické, takže může být zničeno. Ale Třetí úroveň Měsíčního lidu je jiná. Podívejte, oni se tak narodili, byli tak stvořeni. Takže nebudou zničeni. Je to jiné. Třetí úroveň Měsíčňanů je v jiném prostředí, jiná energie, jiná frekvence, protože zůstávají mimo náš svět. Zůstávají mimo Tři světy, takže na ně nebude mít vliv tento zákon zničení. Měsíc není zničitelný, protože oni žijí v jiném systému.

Photo Caption: Krásný pozdrav na ušlechtilé stezce

Stáhnout fotografii