Vyhľadávanie
Čeština
 

Rozhovor s Králem Slunce, 2. část z 12

Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Slunce si opravdu moc vážím. A dnes jsem si s Ním chtěla pohovořit. Chtěla jsem již mnoho dní, poté, když jsem hovořila s Měsícem. Ale čas je prostě vzácná věc, v dnešní době se v mém životě těžko hledá. Nebo kdykoli dokončím veškerou práci pro Supreme Master TV, musím meditovat, abych dohnala těch jedenáct a půl hodiny či více, kolik jen mohu. Pak musím něco sníst. Chci říct, dokonce studeného, třeba ovoce a možná trochu chleba a veganského sýra, stále to potřebujete připravit. Ale mám pocit takového štěstí. Mám vše, co potřebuji, a zdraví. I když jsem z nějakého důvodu nemocná, třeba hodně kašlu nebo někde krvácím. Ale stále se cítím velmi zdravá, šťastná a mám radost, i když nemoc způsobuje, že se necítíte pohodlně. Ale to není moc ve srovnání se štěstím, které cítíte, ve srovnání se skutečným zdravím nad tím vším.

A Slunce, vyjde-li Slunce ve dne, ach, to je úžasné, to je úžasné. Dokonce jsem vám to říkala dříve, někdy jsem neměla dostatek elektřiny a musela jsem čekat, protože nebylo dost Slunce. Zvláště v zimě a telefon často nedosáhne tam, kam bych chtěla. Ale vlastně nekontaktuji hodně lidí, jen pár, tři, myslím tři, dokonce ne dost, abych je spočítala na prstech. Ale přesto se cítím tak šťastná, jsem tak ráda, a v srdci tak vděčná. A říkám to také nahlas ven. Kdykoli mám čas, vždycky z celého srdce opakuji slova díků.

Jen si představte, mnoho chudých lidí nemá takový život, jaký mám já. A králové starých časů neměli takové vymoženosti, jaké máme my právě teď. Dokonce i když měli celý svět, neměli takové pohodlí, jaké mám já. Museli čekat, až jim eunuchové přinesou jídlo, a to se ochladilo. Ne vždycky to bylo to, co chtěli ten den jíst, ale museli to jíst, i když to nechutnalo dobře. Tak cítím, že mám tolik štěstí. Jím, když mám hlad, nemusím čekat, mohu si sama připravit, co potřebuji, to, co chci, tak to prostě chutná dobře. Když něco chcete a máte to, pak se cítíte velmi šťastní. Vlastně toho moc nemám, ale cítím, že už toho mám hodně – tak bohatá, tak naplněná, tak spokojená. Tak vám tohle všechno říkám jen abyste věděli a abyste si o mě moc nedělali starosti.

Zpočátku to bylo méně pohodlné, ale pomalu jsem si své věci zařídila. Dokonce můj vigvam, když to zastrčím pod matraci, pak mám podél postele kapsy. A tam si dám všechny věci, které potřebuji, třeba nějakou speciální mast, možná něco, co vždy potřebuji. Mám nějaké poličky, abych si vedle toho také mohla dát věci, a na ně dát počítač. A sezení na matraci je také velmi, velmi příjemné. Není třeba velká židle ani velký stůl či tak něco. Prostě použiji nějakou knihu a dám na ni počítač, a použiji čtvercovou matraci a dám na ni svoji klávesnici, klávesnici dám na tu stojící čtvercovou matraci. A to je vše, tam pracuji. Velmi pohodlné a perfektně funkční. Když je elektřina, pak vše funguje perfektně. Jinak musíte čekat a trvá to déle. A funguje-li dobře internet, pak je to také velmi perfektní. Aspoň mohu dobít telefony a počítač, abych mohla pracovat.

Právě přemýšlím, jak milující je Slunce, protože někdy chci vyfotit Slunce. Řekla jsem: „Ach, Slunce, nejsi tady.“ A On pak pronikne skrz hustý černý mrak, aby pro mě vyšel, abych měla dost času a vyfotila pár fotografií. Ach, mám pocit, že jsem tak blízko všemu – stromům, rostlinám, veverčím lidem, čemukoli. A také tak blízko Měsíci a Slunci. A Země, když tady vyjdete ven nemusíte uklízet dvůr či tak něco. To je na tom to krásné. Jen malé místo a kousek vinylu. Jdete jen dovnitř a vyjdete ven, je to tak snadné na čištění. Nemusím trávit tolik času starostmi o domácí práce. Tak dobré, tak svobodné, stále se cítím tak šťastná. No, většinu času, až na to, že někdy je něco příliš nesmírně tísnivé a znepokojující. Věci o světě a o zbytečně umírajících lidech, a zvířecí lidé denně zbytečně trpí. Ach, Bože! Že se vždycky musím snažit to dát za sebe, jinak nemohu pracovat.

Ale většinu času myslím na tyto pozitivní věci a ráda sleduji věci, jak kolem mě rostou. Například v zimě, mnoho věcí je jen nečinných, spí. A když přijde jaro, všude je zeleno, tráva, rostliny, anonymní rostliny, ale všechny jsou zelené, tak šťastné. Cítím se šťastná stejně jako ony, rozkvétám. Slunce a Měsíc, kdykoli vyjdou, jsou jako moji šťastní přátelé. Vždycky se Jimi cítím milována.

A hvězdy v noci, podíváte-li se na oblohu, zatímco sedíte jen na malé sedačce, nebo si můžete koupit piknikovou židli, velmi snadné sezení, a díváte se nahoru. Páni, to je skutečně… Vyjdou všechny hvězdy a neexistuje nic s čím to můžete porovnat. V zimě vidíte hvězdy, to je dokonce lepší než v létě. V zimě na stromech není listí a můžete vidět skrz větve. Zdá se, že všechny hvězdy září jasněji než ve městě a vy se k nim cítíte poněkud blíže. Chci říct fyzicky, cítíte, že jsou vám blíže. Všechny tyto úžasné pocity vám udělají radost, učiní vás šťastnými a velmi vděčnými. Proto se cítím šťastná a spokojená.

Přemýšlela jsem, kolik lidí může mít takovou scenérii jako má já – všude nad hlavou vidím listí a dokonce i Slunce se snaží vyjít ven a říct ahoj, a umožní mi vyfotit několik krásných fotografií. Cítím se vděčná a vděčná Bohu i všem Svatým a Mudrcům, také, že nám dávají tolik zásluh, abychom je mohli zdědit a užívat si všeho kolem nás.

Dokonce, když jsem byla ve městě, cítila jsem se velmi vděčná všude, kam jsem šla, protože mohu mít věci, které potřebuji, i když ne tolik, ale prostě už cítím tolik hojnosti. Asi jsem prostě velmi šťastná osoba, což je dobrá věc, tak můžete vystát mnoho pochmurných situací, a některé dokonce smrtelné situace, a některé i velmi nepříjemné situace. Ale vše pomine; šťastné časy, smutné časy, to vše pomine. Všechny pominou, takže si s tím nemusíme dělat starosti. Nemusíme si to stále pamatovat. Každý den tam jsou stále jiné věci. Když vidíte rostliny, ony rostou a každý den jsou trochu jiné. Některé květiny, ty staré – dokonce staré, ale mění se do vyzrálejší a krásnější barvy. Někdy, jsou-li dospělejší mění se do různých barev. A pak přijdou nové. Vždy si můžete všeho užít. V lese je tolik květin. Kdybych měla zahradu, nikdy bych jich tolik takhle nemohla zasadit.

Cítím se velmi šťastná. Děkuji Ti, Bože, že jsi ke mně tak laskavý a že se o mě staráš v každém malém detailu – dokonce i jaký druh léku užívat. Jak můžete mít lepšího Ochránce než je tento? Samozřejmě vím, že musím stále trpět, ale víte-li, že máte Někoho, kdo vás tolik miluje, pak můžete vše překonat, skutečně! Opravdu: „Hledejte nejprve Boží Království a vše ostatní vám bude dáno.“

No, chtěla jsem vám říct, že jsem hovořila se Sluncem, ale právě teď jsem stále hovořila jen o sobě, protože se cítím tak šťastná, tak šťastná. Myslela jsem si, že bych s vámi měla také sdílet tuto energii. Doufejme, že vaše dny budou lepší, až tohle všechno uslyšíte a budete si vážit malých věcí, velmi malých věcí.

Photo Caption: Směrem nahoru jde cesta k bezpečnému starému domovu

Stáhnout fotografii   

Sledujte viac
Všechny části (2/12)
1
Medzi Majstrom a žiakmi
2025-05-27
3486 Zobrazenia
2
Medzi Majstrom a žiakmi
2025-05-28
2683 Zobrazenia
3
Medzi Majstrom a žiakmi
2025-05-29
2423 Zobrazenia
4
Medzi Majstrom a žiakmi
2025-05-30
2164 Zobrazenia
5
Medzi Majstrom a žiakmi
2025-05-31
2403 Zobrazenia
6
Medzi Majstrom a žiakmi
2025-06-01
1930 Zobrazenia
7
Medzi Majstrom a žiakmi
2025-06-02
1672 Zobrazenia
8
Medzi Majstrom a žiakmi
2025-06-03
1426 Zobrazenia
9
Medzi Majstrom a žiakmi
2025-06-04
1153 Zobrazenia
10
Medzi Majstrom a žiakmi
2025-06-05
683 Zobrazenia